Iglú, nebo plášť? Studenti navrhli, co s Labskou boudou, podívejte se

Na existenci návrhů vzniklých na fakultě architektury pod Kándlovým vedením upozornily Lidové noviny. V nich také pedagog a zkušený odborník jako nejlepší vizi pro přestavbu vyhodnotil práci Viačeslava Filipenka.

Ten navrhl místo ostrých rysů opláštění a změnu vnitřních dispozic. Pokojů by bylo méně, ale větších. "Správně přemístil vchod hotelu na jižní stranu a zakryl i problematické lodžie," vyzdvihl architekt.

Nejdřív se mělo bourat...

Jenže i vznik studentských návrhů byl složitější. První čtyři totiž spatřily světlo světa už v době, kdy se uvažovalo o tom, že boudu koupí ministerstvo životního prostředí a nechá ji zbořit. Pak by se stavěl nový, do okolí lépe zapadající objekt.

"Měla by to být spíš hospoda, protože zájem o stravování je tam celoroční. Na rozdíl od ubytování, to by stačilo nouzové, kdyby někoho postihla nepohoda," míní architekt Kádl.

Zadání se chopily čtyři studentky, které už před rokem předvedly výsledky na výstavě studentských prací. Jana Kusbachová navrhla dřevěné iglú s kruhovým půdorysem.

"Vzduch může snadněji obtékat budovu a netvoří ostré závětrné strany, kde se v těchto podmínkách mohou tvořit několikametrové sněhové závěje," vysvětlila s tím, že fasádu by tvořily tradiční dřevěné šindele. Budova by měla dva vchody, rovněž proto, aby jedinou cestu nezablokoval sníh.

Další návrh na nový objekt vypadá půdorysně jako oblázek nebo hruška. "Využívá velkého sklonu svahu, spodní patro je zmenšeno a ustupuje terénu," popisuje autorka Tereza Pecárová.

Na severozápadní stranu situovala zázemí Horské služby, meteorologické stanice a zaměstnanců. "Hosté a návštěvníci restaurace by měli prostor na straně opačné a tak i výhled do okolí," zdůvodnila studentka.

... ale pak nebyly peníze

Jenže loni na podzim se stát rozhodl, že na zakoupení a bourání nemá peníze. A tak soukromý majitel Labské boudy, podnikatel Martin Pumr, požádal studenty o návrhy rekonstrukce. V mezičase se pustil alespoň do základního vylepšování stávajících interiérů, kapacitu chtěl snížit.

Nového zadání se chopilo vedle už zmíněného Viačeslava Filipenka i dalších pět studentů, z nichž tři ho dotáhli až k bakalářské práci.

Podle Kándla je zásadní otázkou, k čemu má objekt sloužit. Dnes nabízí 24 zrekonstruovaných pokojů. Turisté mohou využívat i bufet a restauraci. Právě na nich by budoucí provoz měl podle Kándla stát.

"Zájem o ubytování je v zimě mimo svátků prakticky nulový, není tam vyžití. Navíc se k budově nesmí jezdit autem, stavět tam lanovku by bylo brutální," zdůvodňuje svůj názor, proč by měla Labská bouda poskytovat hlavně občerstvení turistům a běžkařům.

Nakonec může dojít i na stany

Velikost vidí jako hlavní problém i krajinný ekolog a znalec krkonošské architektury Pavel Klimeš: "Mám pocit, že v zadání nebylo dostatečně zdůrazněno, že Labská bouda je prostě obrovská a nepřijatelně ruší krajinný ráz. A to žádné změny opláštění, se kterými přichází třeba návrh Viačeslava Filipenka, neřeší."

Nejreálněji se podle něj jeví představa ponechat jen několik pokojů a v obnaženém betonovém skeletu vytvořit místa pro stany. Takový návrh už dříve představil tehdejší student Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Václav Odvárka.

Uznává ho i Kándl: "Je tam naznačený princip odkrytí skeletu, je možné ho i zbourat a nechat fragment."

Všem účastníkům diskuse o Labské boudě je ale jasné, že nakonec záleží na tom, jak se k návrhům postaví majitel budovy a co bude ochoten zaplatit. Martin Pumr je v zahraničí a zatím představy studentů ani svoje nekomentoval.

"Nestačí, aby dům plnil jen své funkce, ale aby také byl v souladu s okolní přísně chráněnou přírodou. O všem se dá diskutovat," říká Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku. Ta se už dříve nechala slyšet, že současnou stavbu by bylo nejlepší zbourat.

Fotografie k článku